5. Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
6. I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
7. Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
8. Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
9. Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
10. Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
11. Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
12. I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
13. Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
14. Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?