7. Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.
8. Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám.
9. I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha.
10. Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.