15. Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího.
16. Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
17. Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
18. Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
19. A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.