6. Ani její děti nebudu milovat, protože jsou to děti ze smilstva.
7. Jejich matka totiž smilnila, nestydatá byla jejich rodička. Říkala: „Půjdu za svými milenci, kteří mi jídlo i vodu dávají, kteří mi dávají vlnu i len, olej i nápoje.“
8. Proto jí zatarasím cestu trním a zastavím ji zdí, aby netrefila svými stezkami.
9. Za svými milenci se požene, ale nedožene je, bude je hledat, ale nenajde. Tehdy si řekne: „Vrátím se zpátky za svým manželem, vždyť mi s ním bylo líp než teď!“
10. Až dosud ale uznat nechtěla, že jsem jí obilí, víno i olej dával já, že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata, které utráceli na Baala.
11. Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět a v době vinobraní víno své; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jimiž se přikrývala ve své nahotě.
12. Brzy odhalím její sprostotu před zraky jejích milenců a nikdo ji nezachrání přede mnou.