17. Prvního dne Svátku nekvašených chlebů přišli za Ježíšem učedníci s otázkou: „Kde ti máme připravit velikonoční večeři?“
18. Odpověděl jim: „Jděte k jistému člověku ve městě a řekněte: ‚Mistr vzkazuje: Můj čas nadešel. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.‘“
19. Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka.
20. Večer, když byl za stolem s Dvanácti,
21. uprostřed jídla řekl: „Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“
22. Zcela zdrceni se jeden po druhém ptali: „Snad to nejsem já, Pane?“
23. „Zradí mě ten, kdo se mnou smočil ruku v míse,“ odpověděl jim.
24. „Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil.“
25. Jeho zrádce Jidáš na to řekl: „Jsem to snad já, Rabbi?“ „Sám jsi to řekl,“ odpověděl mu Ježíš.
26. Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte; toto je mé tělo.“