34. Tvé oko je lampou těla. Je-li tvé oko štědré, celé tvé tělo je jasné. Když je však lakomé, je i tvé tělo temné.
35. Dej tedy pozor, ať světlo v tobě není tmou.
36. Když bude celé tvé tělo jasné a žádná jeho část nebude temná, pak bude celé tak jasné, jako když tě lampa osvěcuje svým jasem.“
37. Když domluvil, jeden farizeus ho pozval k sobě na oběd. Ježíš přišel a hned zamířil ke stolu.
38. Farizeus se podivil, když uviděl, že se před obědem nejdříve neumyl.
39. Pán mu na to řekl: „Vy farizeové leštíte pohár a mísu zvenku, ale vaše nitro je plné hrabivosti a podlosti.
40. Blázni! Copak Ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek?
41. Dejte chudým, co máte v mísách, a hle – všechno vám bude čisté!
42. Běda vám farizeům, že dáváte desátky z máty a routy a z kdejaké byliny, ale spravedlnost a Boží lásku opomíjíte. Těmto věcem jste se měli věnovat a tamty nezanedbávat.
43. Běda vám farizeům, neboť milujete čestná sedadla na shromážděních a zdravení na náměstích.
44. Běda vám, neboť jste jako nezřetelné hroby – lidé po nich chodí, ani to nevědí.“
45. „Mistře,“ ozval se jeden ze znalců Zákona, „když takhle mluvíš, urážíš i nás.“
46. „Běda i vám znalcům Zákona!“ odpověděl Ježíš. „Zatěžujete lidi neúnosnými břemeny, ale sami na ta břemena ani prstem nesáhnete.
47. Běda vám, že stavíte hroby proroků, které zabili vaši otcové!
48. Tím jen dosvědčujete a schvalujete skutky svých otců. Oni je totiž zabíjeli a vy jim stavíte hroby.