16. Jiní ho zase pokoušeli tím, že od něj žádali znamení z nebe.
17. On ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: „Každé království rozdělené samo proti sobě pustne a dům rozdělený proti domu padá.
18. Pokud je i satan rozdělen sám proti sobě, jak obstojí jeho království? Říkáte přece, že vymítám démony Belzebubem.
19. A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci.
20. Vymítám-li však démony Božím prstem, jistě k vám přišlo Boží království.
21. Když silný ozbrojenec hlídá svůj palác, jeho majetek je v klidu.
22. Když ho ale napadne někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu výzbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí.
23. Kdo není se mnou, je proti mně; kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
24. Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek. Když ho nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘
25. Když přijde a nalezne jej vymetený a ozdobený,
26. jde a přibere sedm jiných duchů, horších, než je sám. Pak vejdou dovnitř, zabydlí se tam a nakonec tomu člověku bude hůře než na začátku.“
27. Během jeho řeči jedna žena ze zástupu vykřikla: „Blaze lůnu, které tě nosilo, a prsům, jež jsi sál!“
28. On na to řekl: „Spíše blaze těm, kdo slyší Boží slovo a dodržují je.“
29. Zatímco kolem něj houstly davy, Ježíš pokračoval: „Toto pokolení je zlé. Vyžaduje znamení, ale žádné znamení nedostane, kromě znamení Jonášova.