9. Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětí tak svého otce; ať je upálena.
10. Kněz, který je mezi svými bratry nejvyšší, ten, na jehož hlavu byl vylit olej pomazání a který byl pověřen nosit svatá roucha, si na znamení smutku nesmí rozpustit vlasy ani roztrhnout své roucho.
11. Nepřijde k žádnému mrtvému, nesmí se poskvrnit ani kvůli otci nebo matce.
12. Nesmí vyjít ze svatyně, a znesvětit tak svatyni svého Boha – vždyť je na něm znak zasvěcení, olej pomazání jeho Boha! Já jsem Hospodin.
13. Ožení se jen s pannou.
14. Nesmí se oženit s žádnou ovdovělou, zapuzenou či zneuctěnou ženou nebo s nevěstkou. Ožení se jen s pannou ze svého lidu,
15. aby neznesvětil své símě ve svém lidu. Vždyť já jsem Hospodin, jeho Posvětitel!“
16. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
17. „Mluv k Áronovi: Žádný tvůj potomek v budoucích pokoleních, který by měl tělesnou vadu, nesmí přistoupit, aby přinesl pokrm svého Boha.
18. Nepřistoupí nikdo s tělesnou vadou: nikdo slepý či chromý, zohyzděný či znetvořený,
19. se zmrzačenou nohou či rukou,
20. hrbatý či zakrnělý, s oční vadou, se svrabem či lišejem, ani kleštěnec.
21. Nikdo ze semene kněze Árona, kdo by měl tělesnou vadu, se nepřiblíží, aby přinesl ohnivé oběti Hospodinu. Má vadu, a tak se nepřiblíží, aby přinesl pokrm svého Boha.
22. Smí ovšem jíst z pokrmu svého Boha, a to ze svatosvatých i svatých darů.