20. Na zemi není jediný spravedlivý, který by konal dobro a nehřešil.
21. Nestarej se o všechno, co se kde říká, abys neslyšel kletby svého otroka.
22. Ve vlastním srdci přece dobře víš, že i tys druhé často proklínal.
23. V tom všem jsem se snažil najít moudrost. Říkal jsem si, že zmoudřím, moudrost mi ale zůstala vzdálená.
24. Vzdálená je, ať už je jakákoli! Kdo jen ji nalezne hluboko v hlubinách?
25. Všechno jsem v mysli probral, abych poznal a prozkoumal moudrost a dopátral se smyslu, abych pochopil i zlou tupost a hloupou bezhlavost.
26. Tehdy jsem nalezl něco trpčího než smrt – svůdnou ženu, jejíž srdce je past a jejíž paže jsou pouta. Boží oblíbenec unikne před ní, hříšníka ale polapí.
27. Pohleď, k čemu jsem došel, praví Kazatel: Jedno jsem porovnával s druhým, abych našel smysl,
28. po němž má duše tolik toužila, ale nenašel jsem jej. Mezi tisícem jsem našel jediného muže, ženu jsem ale mezi tolika nenašel.