10. Vypozoroval jsem úkol, který dal Bůh lidem, aby se jím zabývali.
11. On sám vše dělá včas a krásně a lidem vložil věčnost do srdce, člověk však nevystihne Boží dílo od počátku až do konce.
12. Usoudil jsem, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se a užívat života.
13. Může-li kdokoli jíst a pít a uprostřed svého pachtění se potěšit, je to Boží dar!
14. Vím, že vše, co Bůh dělá, trvá navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho nic odejmout. A proč to Bůh dělá? Aby před ním měli bázeň.
15. Co je, už bylo. Co bude, už je. Co minulo, Bůh vyhledá.
16. A ještě něco jsem viděl pod sluncem: Namísto práva zlo, namísto spravedlnosti zlo.
17. Pomyslel jsem si: Spravedlivého i zlého Bůh přivede na soud; tam přijde čas na každý skutek i úmysl.
18. Pomyslel jsem si: Tímto způsobem Bůh lidi zkouší, aby se ukázalo, že jsou zvěř.
19. Lidi i zvířata čeká stejný osud – jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost!