27. Mohl bych říci: ‚Přestanu s nářkem, zarmoucenou tvář nahradím úsměvem!‘
28. Jenže se děsím všech svých trápení – neosvobodíš mě, to dobře vím.
29. Jsem předem odsouzen – proč bych se snažil zbytečně?
30. I kdybych se ve sněhu vykoupal, i kdybych si dlaně louhoval,
31. stejně mne shodíš do žumpy, že i svému plášti budu odporný.
32. On není člověk jako já, abych se mu postavil, abychom společně k soudu šli.