11. Jejich mladí mají volnost jako beránci, jejich maličcí kolem skotačí.
12. Zpívají při hře tamburíny a citery, za zvuku píšťaly se veselí.
13. Ve štěstí tráví svoje dny, do hrobu odcházejí v pokoji.
14. Bohu však říkají: ‚Nech nás být! O tvých cestách nechceme vědět nic!
15. Kdo je to ten Všemohoucí? Proč bychom mu sloužili? K čemu by nám asi byly nějaké modlitby?‘
16. (Oni však to své štěstí v moci nemají. Myšlenky ničemů mě míjejí!)