8. I kdyby jeho kořeny v zemi zpuchřely, i kdyby jeho kmen v prachu tlel,
9. jen ucítí vodu, vypučí zase, jak mladý stromek větve vyžene.
10. Člověk však zemře a klesne bezvládně, naposled vydechne – a kam se poděje?
11. Jako se vypařuje voda z jezer, jako potok vyschne a vyprahne,
12. právě tak člověk lehne a nevstane; dokud trvá nebe, neprobudí se, nic nepřeruší jeho sen.
13. Kéž bys mě jen schoval v hrobě, kéž bys mě ukryl, než pomine tvůj hněv, a určil chvíli, kdy na mě vzpomeneš!
14. Když člověk zemře, copak ožije? Po všechny dny své těžké roboty čekal bych na chvíli té úlevy!