1. Potom Ježíš chodil po Galileji. Nechtěl se totiž zdržovat v Judsku, protože ho židovští představení chtěli zabít.
2. Blížila se židovská Slavnost stánků,
3. a tak mu jeho bratři řekli: „Odejdi odsud a vydej se do Judska, ať i tvoji učedníci vidí, jaké skutky děláš.
4. Nikdo, kdo chce být známý, přece nedělá nic v skrytu. Když děláš takové věci, ukaž se světu!“
5. Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
6. Ježíš jim odpověděl: „Pro vás je vždycky vhodný čas, ale můj čas ještě nepřišel.
7. Vás nemá svět proč nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou zlé.
8. Jděte na slavnost sami. Já tam nejdu; můj čas se ještě nenaplnil.“
9. To jim řekl a zůstal v Galileji.
10. Později, když jeho bratři odešli, vydal se na slavnost i on, ale ne zjevně, spíše potají.
11. Židovští představení už ho na slavnosti hledali. „Kde je?“ vyptávali se.
12. V lidu se o něm vedlo mnoho řečí; někteří říkali: „Je dobrý!“ a jiní zas: „Není! Jen obluzuje lidi!“
13. Kvůli strachu z představených však o něm nikdo nemluvil otevřeně.
14. Asi v polovině svátku Ježíš vešel do chrámu a začal učit.
15. Židé jen žasli: „Jak to, že zná Písma, když se neučil?“
16. Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal.
17. Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe.
18. Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu. Kdo ale hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není na něm nic špatného.
19. Mojžíš vám dal Zákon, že? Přitom nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“