20. „Ten chrám se stavěl čtyřicet šest let!“ řekli na to Židé. „A ty ho postavíš za tři dny?“
21. (On ale mluvil o chrámu svého těla.
22. Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že to říkal, a uvěřili Písmu i Ježíšově slovu.)
23. Když byl o Velikonocích v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, neboť viděli zázraky, které dělal.
24. Ježíš se jim ale nesvěřoval, protože všechny znal.
25. Nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť sám věděl, co je v člověku.