11. Mé srdce jako loutna nad Moábem lká, mé nitro pro Kir-cheres naříká.
12. Až se Moáb ukáže na své výšině, namáhat se bude zbytečně; půjde se modlit do své svatyně, ale nic nezmůže.
13. To je slovo, které Hospodin o Moábu vyřkl už dříve.
14. Nyní však Hospodin praví toto: „Za tři roky, jako by ty roky počítal nádeník, bude sláva Moábu potupena a celý ten ohromný dav se zmenší na nepatrný a ubohý pozůstatek.“