15. Opustili přímou cestu a zabloudili. Vydali se cestou Balaáma, syna Beorova, jemuž se zalíbila odměna za špatnost.
16. Za své provinění byl ovšem napomenut: němá oslice promluvila lidským hlasem a proroka v jeho nepříčetnosti zastavila.
17. Jsou to prameny bez vody, mraky hnané vichřicí, které čeká jen černá tma.
18. Když honosně řeční o marnostech, lákají tělesným chtíčem a nestydatostmi lidi, kteří právě unikli životu v bludu.
19. Slibují jim svobodu, ale sami jsou otroky zkázy – čemukoli se kdo poddá, to ho zotročí!